Chovatelská stanice ČHP

Severozápadní Cesta

Aktivity

Janovičky 2018

V lednu jsme se vydali na závody v Janovičkách. Náš první 24,15km dlouhý midový závod. V sobotu jsem byla na trati nervozní protože jsem neznala trať. Holky byli nedočkavé a těšili se. Pak se začalo odpočítávat 5,4,3,2,1....go...Holky vyběhli a vše probíhalo jako vždy. Najednou se jelo z kopce dolů po křivé trati, kde jsem se trochu bála, ale ustála to. Po chvíli roviny následoval první kopec. Po jeho výšlapu jste se ocitli na hranicích s Polskem, kde se jezdilo po vrškách- po hřebeni. Trať začala klesat a před námi se objevil druhý velký a dlouhý kopec. Pak už byla trať spíše rovina jelo se jak v lese tak vedle něj, pak jsme vyjeli na louku, která byla krásně rovná. Za loukou se jelo kousek po silnici kde byla zastávka – U domorodců. Zde se nabízel čaj, rum a špek. Pak následovala nenáročná cesta na okraji lesa s menšími kopečky. N a křižovatce se pak opět nabízel čaj a rum. Po napití čaje jsem zahla ostře vlevo a jezdila ve vnitřním kruhu trasy, kde se po nějakém čase opět sjelo dolů k domorodcům a od nich zase na křižovatku kde se ale jelo rovně a ne doleva. Rovně asi 1km od cíle cesta se začala stáčet vpravo pak byla zatáčka vlevo a 300 m do cíle. Další den byla trať lepší udupanější i když místy čouhala tráva a nebyla zastávka u Domorodců a holky si byli jistější v tom kam jdou.

Abertamy 2018

Abertamy poprvé jako mid a poprvé s noční jízdou. Ráno na meetingu jsem pochopila, že 80 km s kterými jsem počítala, nepřipadají v úvahu a trať bude a trochu delší ale kilometr tam kilometr sem. Za víkend jsem najela nějakých 85 km. Start byl jako vždy před lišákem. Startovala jsem v 10:38 a jela jsem 2x 17 km. Start rychlí jako vždy trať byla až k rozdělení midu a sprintu takřka stejná jako vždy. Poprvé jsem ale na této křižovatce zahla směr mid a jela okolo ohrady, kousek vedle běžkařské trati po louce kde byla zastávka za ní se jelo přes běžkařskou trať po louce k lesu vedle lesa pak byla zatáčka vpravo, která směrovala na pláně, po kterých se jelo krásně rychle na konci plání se vjelo do lesa na cestu z a jelo se lesem. Na konci lesa byla odbočka vlevo podél lesa a zase do lesa. Tam mě předjel Roman se svými 11 psi tak holky zrychlili vyjeli jsme z lesa. A udělali esíčko a jeli po louce zpět přes běžkařskou trať a pak už se spojovala trať sprintu s midem jelo se kousek do kopce a pak dolů po louce a zase přes běžkařskou trať, podél lesa, po louce, do kopce. Tohle ještě jednou a pak po konečném kopci rovnou do cíle u lišáka. Ještě ten den se jela noční jízda jedno 17 km kolečko to jsem startovala 18:32. A v neděli jsem startovala už 9:30 a jela 2x 17km. Výsledek byl pohár, diplom a pytel granulí a to proto, že jsem byla jediná v kategorii a zúčastnila jsem se všech jízd. Skvělá trať a atmosféra.

Běleč nad Orlicí 2017

Arka i Aischen jsou asi tak 7 týdnů po porodu. Jelikož jsou velké milovnice běhu a nemohli už doma v klidu vydržet, rozhodli jsme se na závody do Bělče n. O. jet. Holky byli na startu nedočkavé a moc se těšili až poběží. Já byla ráda za trasu kterou už znám a vím že je krásně rovná. Takto pěkně rovná dráha je pouze v Bělči. Hned první den jsem předjela 2 spřežení, první bylo z naší kategorie a druhé z jiné kategorie. Druhý den jsem předjela spřežení víc, ale to jen proto, že ke konci byli spojené midové a sprintové tratě.

Abertamy 2017

Mé druhé závody přímo na sněhu a první závody ve spřežení se třemi psy. Holky nebyli zvyklé na tolik sněhu, ale naštěstí sníh zbožňují tak si to snažili užít. Poprvé jsem také svůj závod natáčela na mou novou kameru a celý dvoudenní závod jsem si pěkně natočila. Ze soboty na neděli napadl další sníh a ráno museli trať upravovat. Na některých místech trati bylo tolik sněhu, že jsme se propadali. Holkám jsme zkoušeli mazat ťapky, aby se jim na nich nedělali koule ze sněhu, ale moc to nepomohlo. Tohle všechno se budeme muset ještě učit.

Běleč 2016

Tentokrát je na startu Grace a Aranka. Na těchto závodech jsem byla poprvé a měla jsem tak trochu strach hlavně z tratě. Po závodu jsem byla mile překvapena a dospěla jsem k závěru, že rovnější trať už nemohla být. Možná jsem holky zbytečně brzdila, protože jsem trať neznala a očekávala jsem nečekané zatáčky nebo jiné překážky. Sem tam se také mé očekávání naplnilo. V naší skupině závodily 4 spřežení Českého horského psa. Ze spřežení horských psů, jsem byla nejlepší, dokonce se mi podařilo předjet jedno spřežení tažené Haskounama.

Stachov 2016

Na tomto startu jsem byla již po druhé. Od minulého startu se mi trochu pozměnilo sestavení ve spřežení. Na místo Aischen, která si zrovna užívala mateřských povinností byla vedle Grace zapřažená Arka. Holky běželi pěkně, pouze v závěrečném kopci jsem jim hodně pomohla, ale i tak se snažili a šlapali co jim síly stačili. Byl to Arky první závod a příjemně mě překvapila.

Benecykl

Vzhledem k tomu, že je naše rodina velmi aktivní, řešili jsme delší dobu problém, jakým způsobem zapojit do našeho aktivního života svého zdravotně postiženého syna.
Nakonec jsme objevili na veletrhu pro Hendikepované vozík s názvem Benecykl. Tato pomůcka je určená pro zdravotně postižené a je jí možné použít jako vozík za kolo, saně nebo i jako obyčejný kočár.
S pomocí nadace se nám podařilo vozík Benecykl Maxi pořídit. Vozík změnil život naší rodiny a umožnil nám žít plnohodnotným životem. Jezdíme společně na kola a v zimě s pomocí našich tažných psů vozíme syna na hory, kde chodíme na horské procházky. Vozík, ale i psí miláčci nám velmi usnadňují život.

Abertamy 2016

Na tyto závody jsme si vypůjčili karavan. Cestou do Abertam se nám předřeli kabely napojené na karavan což způsobilo to, že jsme nesvítili naštěstí jsme si toho všimli a tak jsme to s taťkou opravili. Byli to naše první závody na saních, závody byli dvoudenní. Jela jsem opět s Grace a Aischen. Z pátka na sobotu sněžilo celou noc. Na trati na hřebenu bylo víc jak 1 metr sněhu. Bylo oznámeno, že zapadla rolba a strat závodů se posunul o hodinu. Se saněmi jsem neměla žádné zkušenosti a tak ve mně začala stoupat nervozita. Psi byli úplně v pohodě vydali jsme se na start bez jakéhokoli zaváhání. Na startu jsem se dozvěděla, že jsem nejmladší účastnicí závodů.  Odstartovat se nám povedlo velmi krásně. Bylo to velmi náročné. Psům se na tlapy lepil sníh, občas jsme se pořádně zabořili. Už to nebyla taková sranda, jako když jedu na trojkolce. Předjelo nás několik spřežení s větším počtem psů v zápřahu. Ale holky bojovali až do konce a já s nimi. Druhý den už to bylo lepší, lépe se mi ovládali saně a znala jsem trať. Zvládli jsme to a já měla pocit, že se suneme dál a dál.

Stochov 2015

Moje první závody s psích spřežením. S našimi fenkami Grace a Aischen. Závod byl dvoudenní každý den se mělo jet 7 Km. První den v sobotu jsme ráno trošku nakrmili psi vývarem, nasadili jim postroje a vydali se k startu. Věděli co je čeká. Byli plné elánu, odpočítal se start a jeli jsme. Holky zvládli jízdu supově. Odpoledne začalo pršet a pršelo až do neděle, tak kvůli dešti byla trať zkrácená zhruba na polovinu. Přijela jsem celá mokrá a zablácená. Z celkového počtu 7 soutěžících v naší skupině jsme byli na krásném bramborovém místě. Byla jsem na nás velmi pyšná.

Abertamy 2015

Na podzim jsme se vydali s taťkou a s Grace na závody v běhu do Abertam. Grace byla asi čtyři měsíce po porodu. Trať byla dlouhá 5 Km. V naší třídě nás bylo pět. Při startu jsem měla strašný strach, ale vše probíhalo úplně bez problémů. Grace byla moc šikovná a já jsem si připadala úplně úžasně akorát si myslím, že jsem na konci Grace zdržovala, protože jsem byla hodně unavená. Nakonec jsme nebyli poslední, jak jsem si původně myslela, že budeme, ale byli jsme čtvrté z pěti na to, že jsem byla nejmladší závodnice a Grace nejmíň zkušeným psem tak jsme měli super výkon.

Dobříš 2015

Na jaře v roce 2015 jsem na internetu náhodou objevila, že se v Dobříši v Brdech konají závody s tažnými psi. Měla jsem v té době jednu dospělou fenku Českého horského psa. Grace Hvězda Vysočiny. Přemluvila jsem rodiče, že si chci zkusit s Grace zazávodit. Měla jsem se psi zkušenosti pouze z výstav. Musherské zkušenosti jsem neměla žádné. Do Dobříše jsme přijeli na poslední chvíli. Vystoupili jsme z auta, zjistili jsme, kde se máme přihlásit. Přihlásili jsme se, zaplatili startovné, zjistili informace o trati, dostali číslo. Měla jsem velké nervy, protože jsem se dozvěděla, že budu v jedné kategorii s dospělými a start bude hromadný. Bylo nás 21 startujících.  Za pár minut jsme stáli na startu. Trať byla cca 3,5 Km dlouhá. Grace v postroji stála klidně, většina ostatních psů, kteří už věděli, co bude, bylo nervózních a trhali za vodítka. Start byl rychlý, najednou jsme všichni běželi. Grace hned věděla, že mi má pomáhat v běhu a táhla mě. Přihlížející lidé nás všechny podporovali, byl to úžasný pocit. Na závěr jsme ve výsledkové listině zjistili, že jsme se dostali na osmé místo z 21 závodníků. Rodiče mi blahopřáli a byli na mě pyšní.

Poslední aktualizace: 3.7.2018